Správa systému hospodaření s vozovkami – RoSy®PMS
- Periodické sledování stavu vozovek silniční sítě
- Souhrnné informace o stavu silniční sítě, jeho vývoji a o efektivitě finančních prostředků vynaložených na údržbu a opravy vozovek
- Důsledky omezení rozpočtu na stav vozovek pozemních komunikací, s výhledem až na období 10 let, podle kritérií vývoje hodnoty silniční sítě,
její průměrné životnosti a rozsahu rizikových úseků - Sestavení plánů údržby a oprav vozovek ve formě optimalizovaného rozpočtu dle parametrů odpovídající modelům HDM IV – B/C, NPV, IRR, VOC
- Generování mapových témat pro GIS (výstupní formát souboru je ESRI – SHP)
- Tiskové sestavy (tabulky, grafy) – lze nadefinovat podle přání jednotlivého zákazníka
- Evidence servisních prací pro správce komunikací (zimní údržba, sečení trávy, jarní úklid, …)
Systém hospodaření s vozovkou – RoSy®PMS
Předpokladem k dobrému dlouhodobému hospodaření se sítí silnic je dostatek informací o stavu vozovek a jeho pravidelnému vyhodnocování včetně tvorby plánů údržby a oprav. Tyto informace a podklady pro všechny úrovně správy sítě silnic je schopen poskytovat systém RoSy®PMS.
Systém hospodaření s vozovkou RoSy®PMS je souhrnem organizačních, technických a programových prostředků určených pro dosažení maximální efektivity při správě silniční sítě.
Historie systému
Systém je vyvíjen od 70. let dánskou firmou Grontmij a/s. V ČR je testován od roku 1992 ve spolupráci s VUT FAST Brno. V roce 1994 byl systém vybrán na základě výběrového řízení vypsaného ŘS ČR a MDS ČR pro aplikaci v ČR na síti pozemních komunikací II. a III. třídy. Od roku 1997 byl provozován na všech 72 organizacích Správy a údržby silnic ve všech okresech v ČR pro průběžné sledování stavu sítě silnic. Do konce roku 2001 byl systém garantován ŘSD ČR, od přechodu sítě silnic II. a III.třídy pod působnost krajů je způsob užívání závislý na dopravní politice a strategii jednotlivých krajů k přístupu plánování údržby a oprav vozovek. Od r. 2002 tak výsledky systému využívá 8 z 13 krajů ČR.
Funkce systému
Většina systémů pro hospodaření s vozovkou (Pavement Management System) je založena na obdobném principu, a to na cyklicky se opakujícím sledu činností každého správce sítě pozemních komunikací, kdy se každoročně opakují rutinní činnosti, při kterých probíhá aktualizace sledovaných informací, jejich vyhodnocení, sestavení plánů údržby a oprav, realizace jednotlivých opatření a jejich evidence v systému. Tento cyklus je zobrazen na následujícím obrázku.
Struktura systému
Systém RoSy®PMS je rozšířeným databázovým systémem a zahrnuje moduly pro
· Sběr a zpracování dat
· Správu databáze neproměnných a proměnných parametrů vozovek
· Výpočet plánů údržby a oprav a jejich technicko-ekonomickou optimalizaci
Programy pro sběr a zpracování dat
jsou speciální programy vyvinuté dle podkladů národních předpisů pro zatřídění a klasifikaci proměnných parametrů vozovek.
Databáze systému
Základem systému RoSy®PMS je databáze obsahující data o neproměnných a proměnných parametrech vozovek a registry pro evidenci vybavení a příslušenství silnic.
Databáze je složena z jednotlivých registrů/oken, která lze rozdělit jako standardní (nutná pro zpracování plánů údržby a oprav) a dodatečné, ve kterých správce sítě silnic může shromažďovat další informace o silničním majetku (Asset Management)
Standardní informace o silniční síti může naplnit uživatel/správce silnic sám ze svých zdrojů či měření. V ČR jsou neproměnné parametry sítě dálnic a silnic I. až III.třídy sledovány Silniční databance, která je součástí Ředitelství silnic a dálnic ČR. Tato data jsou zdrojem informací o identifikaci a lokalizaci každé silnice (v rámci uzlového lokalizačního systému), jejím délkovém a šířkovém uspořádání pro systém RoSy®PMS
Proměnné parametry a dodatečné informace sledované v systému RoSy®PMS jsou naplňovány správcem silnic II. a III.třídy, případně tímto správcem pověřenou organizací, a to z dostupných podkladů, případně sběrem dat přímo na komunikacích pomocí nástrojů systému.
Ukázky registrů/oken systému RoSy®PMS
Dalším nástrojem systému je modul MAP, který umožňuje vytvářet a zobrazovat data uložená v databázi systému v digitální mapě. Tato data jsou uložena ve standardním formátu ESRI pro geografické informační systémy a tak je lze využít i mimo tento systém, například v rámci krajského či městského informačního systému GIS.
Pro sestavení plánů údržby a oprav systém obsahuje ještě další nástroje, které jsou pro rozhodování odruhu technologického opatření a čase jeho aplikace nezbytné. Těmito nástroji jsou degradační modely každého ze sledovaných proměnných parametrů, zejména poruch. Degradační modely – popis vývoje porušení v čase – umožňují predikci aktuálního stavu porušení silnic i v období, kdy na daném úseku silnice nebyl proveden sběr aktuálních dat přímo na vozovce v roce sestavení plánu (metodika dle TP87 umožňuje využívat dat až tři roky zpětně).
Dalším nástrojem jsou registry technologií údržby a oprav vozovek. Každá z technologií, jak technologie údržbové (běžné i souvislé údržby), tak i technologie oprav, je přímo určená pro daný typ a rozsah porušení, typ obrusné vrstvy vozovky a danou třídu dopravního zatížení. K intenzitě dopravy je rovněž vztažena životnost dané technologie. Nezbytnou informací je i cena za jednotku, zpravidla 1m2 technologického opatření.
Výběr technicky správné technologie také ovlivní příčný profil vozovky – typ obrusné vrstvy,obrubníky, vyústění inženýrských sítí a podobně, které mohou vyloučit některé technologie, například frézování, resp. zvýšení nivelety. Tyto informace lze rovněž vložit do registrů systému a tím zpřesnit návrh technologie údržby nebo opravy.
Plán údržby a oprav
Prvním krokem k sestavení pokladů pro plán údržby a oprav je sběr poruch povrchu vozovek. Po detailním zpracování dat sběru poruch je provedena sumarizace poruch na dílčích úsecích se stejným charakterem porušení odpovídající i předpokládané stejné technologii údržby, resp. opravy. Na vybraných úsecích je možné doplnění těchto dat o parametr únosnosti, případně další parametry, které mají být při objektivním návrhu technologie opravy zohledněny (drsnost, nerovnost, nehodové úseky atd.).
Výpočet plán údržby a oprav je prováděn v souladu s TP 87 Navrhování údržby a oprav vozovek. Plán je zpravidla střednědobý (10ti-letý) a je zpracován ve dvou úrovních:
· Finanční plán – optimální opatření v optimálním čase bez omezení finančních prostředků
· Rozpočet – optimalizované opatření v rámci dostupných finančních prostředků s hodnocením dopadů na silniční síť
Finanční plán – výpočet je proveden tak, že každému úseku je dle jeho významu daného třídou silnice, dopravní zatížení, případně dalšími prioritami a dle typu a rozsahu porušení přiřazena jedna nebo více technicky odpovídajících technologií údržby nebo opravy a podle ekonomických kriterií (obdobně jako u modelů HDM III a IV – poměr cena/výkon – C/B, návratnost investic – IRR, čistá aktuální hodnota – NPV) je vybrána jedna nejvhodnější. Souhrn nákladů na celou síť silnic je pak uveden v jednotlivých letech plánovacího období.
Tento technicko-ekonomicky optimalizovaný plán vyjadřuje skutečné potřeby údržby a oprav silniční sítě včetně jejich cykličnosti (pokud je životnost opatření např. 4 roky, je nutno v desetiletém plánu počítat s dalšími náklady na opatření v pátém roce, atd.). V praxi většinou slouží ke strategickým rozhodnutím o úvěrech, možnosti využití fondů pro financování oprav silnic nebo ke korekcím rozpočtů pro údržbu a oprav vozovek.
Ukázka grafu finančního plánu
Rozpočet – vychází z návrhu technologií údržby a oprav ve finančním plánu, zohledňuje však limit finančních prostředků, které má správce/vlastník sítě pozemních komunikací k dispozici v rámci rozpočtu. Do rozpočtu jsou úseky zařazovány podle významu (třída, dopravní zatížení) a podle stavu.
Při sestavování rozpočtu, dochází ke třem situacím:
· optimální technologie na daném úseku se „vejde“ do rozpočtového limitu přímo v roce, kdy je provedení této technologie optimální
· optimální technologie na daném úseku se nevejde do rozpočtového limitu v optimálním roce – program vybere levnější řešení v rámci plánu nebo opatření přesune do následujícího roku, v roce,kdy opatření mělo být provedeno je tento úsek označen jako „rizikový“
· optimální ani variantní technologie se do rozpočtu „nevejde“ v žádném roce plánovacího období, úsek je „rizikový“ po celé plánovací období, pro zařazení úseku do plánu oprav je nutno navýšit rozpočet nebo akceptovat „riziko“
Ukázka grafu rozpočtu
Kritéria pro srovnání rozpočtu s finančním plánem nebo pro hodnocení úspěšnosti rozpočtu:
· stanovení délky „rizikových“ úseků, to je takových úseků, které by vzhledem k jejich stavu a významu bylo třeba dle optimálního plánu opravit, ale v rámci rozpočtu se na tento úsek během celého plánovacího období nenajdou potřebné finanční prostředky – úsek nesplňuje požadavky provozní způsobilosti a mohou na něm vzniknout takové poruchy, které nebude možno opravit běžnými technologiemi údržby a oprav.
Pozn.: v rámci finančního plánu-optimálního řešení rizikové úseky nevzniknou
· stanovení průměrné životnosti povrchu vozovky
· stanovení vývoje hodnoty vozovek, jak ve srovnání s finančním plánem, resp. jinou variantou rozpočtu, tak i ve vztahu k počátečnímu stavu
Ukázka grafu rizikových úseků
Uvedené příklady zpracovávají pouze náklady na vozovky pozemních komunikací, nezahrnují opravy mostů a ostatních objektů ani další náklady na diagnostické a projekční práce. Případná doplňující diagnostika vozovek (měření únosnosti, měření nerovností, vývrty, laboratorní zkoušky) na úsecích předem vytipovaných k opravě v časovém horizontu 1 – 3 roky je nanejvýš vhodná zejména pro zjištění tlouštěk vrstev stávající konstrukce vozovek a stanovení únosnosti vozovky pro dané dopravní zatížení, což může významně ovlivnit návrh technologie optimální opravy.
Dodatečné informace
Systém RoSy®PMS umožňuje dále shromažďovat, spravovat a analyzovat i další informace o silniční síti a umožnit tak uživateli/správci pozemních komunikací zohlednit i nehodové úseky na spravované silniční síti a jejich návaznost vzhledem ke stavu vozovek, připravovat podklady pro provádění zimní údržby, evidovat a spravovat svislé a vodorovné dopravní značení i další objekty související se silničním majetkem.
Závěr
Systém hospodaření s vozovkou RoSy®PMS jistě není jediným programovým vybavením pro správu silničního majetku a plánování údržby a oprav spravované silniční sítě, je však nástrojem velice flexibilním, který umožní uživateli přizpůsobit jednotlivé registry i jejich naplňování místním potřebám a zvyklostem.
Přínos ve využívání systému nelze očekávat okamžitě. Uživatelé/správci silnic využívající tento systém dlouhodobě mohou sledovat vývoj stavu silniční sítě a efektivitu finančních prostředků vynakládaných do údržby a oprav vozovek.